Shrnutí
Rádi bychom shrnuli jednotlivé body a potenciály do jednoho celku, aby Vás naše práce byla jasnější v kontextu celého návrhu.
Městys Černá Hora je zajímavý především svým silným kontextem - dominantním vrchem Paseka se zámkem, kaplí a Křížovou cestou. Pod Pasekou se nachází pivovar s úžasnou a velice dlouhou historií. Z druhé strany Paseky se nachází rybník, pozůstatek větší rybniční soustavy. Městys samotný se rozkládá na relativně malé ploše pod tímto vrchem a to především díky morfologii terénu, kdy se primárně zastavěl relativně hustě protilehlý kopec. Zbytek krajiny zůstal relativně nedotčen a v tom vidíme obrovský potenciál - práce s krajinou.
Rozvoj intravilánu
Intravilán - vnitřní zastavěná část městysu by se měla primárně soustředit na kultivaci kopce Paseka, který je téměř celý v majetku městysu (vyjma zámku samotného). Pěší cesty z městysu by měly směřovat právě na kopec, na kterém by se vhodnými zásahy měly vytvořit průhledy a vyhlídkové místa do krajiny. Velice důležité je také řešení nástupu na Křížovou cestu a celkový příchod k ní.
Další klíčovou součástí městysu je pivovar. Svou polohou v centru hraje nesmírně důležitou roli pro celý městys. Bylo by žádoucí, aby aktivity spojené s pivovarem a pivovarnictvím “prorostly” také do ostatních veřejných prostor - na náměstí, pivovarské nádvoří. Aby bylo zřetelné, že Černá Hora žije pivem. Mohlo by se jednat o nesmírně atraktivní turistickou atrakci. Bylo by také skvělé, kdyby se podařilo navázat na tradici vaření piva mimo pivovar, v měšťanských domech. Nicméně to už je na obyvatelích samotných, jak sami přispějí k rozvoji této staré tradice. Pivovarská pouť je dobrým začátkem, bylo by žádoucí navázat dalšími akcemi.
V městysu aktuální chybí náměstí ve svém tradičním slova smyslu, tedy hlavní veřejný prostor, na kterém se mohou konat akce všeho druhu, s obchody, kavárnami a živým parterem. V současnosti jsou všechny potřebné funkce “rozestrkané” do různých míst a náměstí je více parkem, než-li náměstím. Celému problém nenahrává morfologie terénu, kdy se náměstí nachází v relativně příkrém svahu. Myslíme si, že by bylo velice důležité na náměstí veřejné funkce dostat. Navrhujeme využít majetků městysu - přestavět bývalé Bonako na nový spolkový dům nebo ZUŠ, dále využití dnešního domova pro seniory DPS pro penzion, či ke stejnému účelu přestavět dnes prázdný dům v majetku Pivovaru. Dalším nápadem je zastavět parkoviště před úřadem novým objektem a parkování schovat pod zem pomocí využití terénního zlomu. Náměstí samotné navrhujeme zpřehlednit pomocí přesunutí dnešní vozovky na stranu - toto řešení je pouze koncepční, je třeba jej detailně prověřit. Jako protipól svažitému náměstí by mělo fungovat tzv Pivovarské nádvoří - dnešní prázdný prostor za DPS. Tento prostor má velký potenciál - jedná se výrazně rovinatější plochu, než je náměstí a tudíž perfektní pro pořádání kulturních a jiných akcí. Vrata do pivovaru přímo z tohoto náměstí navíc přímo vybízí aktivity v tomto místě propojit s pivovarem a co nejvíce využít potenciálu pivovaru v přímé blízkosti centra městysu.
Tématem, které se objevovalo v anketě velice často je řešení areálu koupaliště. To současné utrpělo velké zásahy díky přívalovým dešťům ruku v ruce s ne příliš šťastným zatrubněním potoka. Položili jsme si tedy otázku, jestli je toto místo opravdu nejvhodnějším místem pro koupání a rekreaci v městysu. Domnívám se, že tomu tak není a to především díky bezprostřední blízkosti silničního mostu, které je nejen nevzhledný, ale také generuje velké množství hluku. Tato silnice č. 43 je hlavním tahem z Brna na Svitavy, je to důležitá propojka celorepublikového významu a tím pádem se nedá počítat s tím, že by se množství tranzitní dopravy zmenšilo, spíše naopak. Proto navrhujeme nový koupací biotop na místo stávajícího koupaliště neumisťovat. Daleko vhodnějším místem pro nový koupací biotop by bylo v rámci volnočasového areálu vedle fotbalového hřiště. Toto místo je na rovině, je zde možnost přítoku vody z druhého černohorského potoku Býkovka.
Rozvoj krajiny (extravilánu)
Jak jsme již psali, vzhledem k morfologii terénu je zástavba městysu centralizovaná a krajina je dnes prakticky prázdná. V tom vidíme skvělý potenciál pro práci s krajinu. Jako potenciály pro rozvoj krajiny vidíme především tradici rybníkářství, která v Černé Hoře je a bylo by žádoucí na tuto tradici navázat. Navíc rybníky zadržují vodu v krajině a to je v dnešního době sucha více než žádoucí. Vodu v krajině dále doporučujeme zadržovat díky nově vzniklým stromořadím, novými remízky či suché poldry.
Další potenciálem je sadařství, které se v okolí Černé Hory hojně vyskytuje. V obecních pozemcích se navíc nachází starší sady, které navrhujeme udržovat a podpořit vznik sadů nových - ať už v majetku městysu, tak pro soukromníky, Dále by bylo žádoucí vybudovat vhodné zázemí pro moštárnu, případně palírnu.
Další důležitým tématem je prostupnost krajiny a ztraktivnění současných stezek. Navrhujeme využít cest již existujících, případně přidat cesty nové a vytvořit systém zajímavých zastavení a vyhlídkových míst. Dále navrhujeme podpořit cykloturistiku vytvoření nových cyklotras v krajině. Myslíme si, že by bylo také žádoucí podpořit a zatraktivnit motokrosovou trať a vytvořit tak spolu s využití Hájenky nové centrum moderních sportů. Pro menší děti navrhujeme vybudovat zázemí pro příměstské tábory poblíž Prášilek. Děti by tak měly skvělý přístup do krajiny bez nutnosti přecházení velkých silnic.